Sicílie průvodce: Jak si vybrat ten nejlepší adresář

Nejlepší roční období pro návštěvu Sicílie

Sicílie patří k těm místům ve Středomoří, která vám prostě učarují. Historie na každém kroku, nádherná příroda a ta pravá italská atmosféra – tohle všechno na vás čeká na tomto úžasném ostrově. Kdy se tam ale vydat, abyste si dovolenou užili naplno?

Jaro, tedy březen až květen, je naprosto skvělá volba. Představte si kopce posetá divokými květy všech barev a teploty, které vám dovolí pohodlně chodit v tričku – tak kolem 15 až 25 stupňů. Milujete historii a památky? Pak je tohle vaše doba. Žádné fronty u antických chrámů v Agrigentě, můžete v klidu obdivovat barokní krásy Nota nebo Ragusy a vstupné vás taky tolik nebolí. Prostě si všechno užijete bez těch davů turistů.

V létě se na Sicílii pořádně rozpálí. Červenec a srpen znamenají vedra přes 35 stupňů – takže pokud milujete pláže a koupání v tom nádherném tyrkysovém moři, je to přesně pro vás. Taormina, Cefalù, San Vito Lo Capo – tahle místa v létě žijí naplno. Jenže pozor, musíte počítat s tím, že všechno bude dražší a rezervovat byste měli včas. A když se chcete vydat do vnitrozemí? Raději to nechte na jindy, tam je v létě opravdu peklo.

Září až listopad je vlastně ideální kompromis. Víte, co je na podzimu nejlepší? Moře je pořád teplé, teploty jsou příjemných 20 až 28 stupňů a turisté už se rozjeli domů. Navíc probíhá sklizeň – čerstvé ovoce, olivy, tradiční slavnosti. Pokud chcete poznat tu autentickou Sicílii a fotíte rádi, tohle je vaše zlatá doba.

Zima na Sicílii? Není to žádná exotika, ale pořád je tu příjemněji než v naší Evropě. Kolem 10 až 15 stupňů – na procházky městem a muzea ideální. Tady zažijete Sicílii, jak ji žijí místní, bez těch davů turistů. Má to ale háček – spousta hotelů a restaurací u moře zavírá. Zajímavost? Můžete jet lyžovat na Etnu a přitom se dívat na Středozemní moře. Jak cool je to?

Tak co, co od dovolené čekáte? Ležení na pláži, nebo spíš toulky po památkách? Chcete ochutnat místní speciality, nebo fotit každý západ slunce? Každé roční období vám ukáže Sicílii trochu jinak – a věřte, že si tam své užijete kdykoliv přijedete.

Palermo hlavní město a kulturní centrum

Palermo je pulzující srdce Sicílie, kde se po staletí mísí různé kultury a civilizace. Všude narazíte na stopy, které zanechaly v architektuře, v jídle i v běžném životě. Hlavní město ostrova vás ohromí jedinečnou směsicí arabských, normanských, byzantských a barokních vlivů – stačí se projít historickým centrem a uvidíte je na každém kroku. Úzké uličky starých čtvrtí vám ukážou opravdový sicilský život, kde lidé dodnes žijí podle tradic, které si předávají z generace na generaci.

Průvodce	Počet stran	Jazyk	Mapa	Cena (Kč)	Vydavatel
Lonely Planet Sicílie	352	Angličtina	Ano	550	Lonely Planet
Rough Guide Sicílie	384	Angličtina	Ano	520	Rough Guides
Marco Polo Sicílie	144	Čeština	Ano	299	Grada
Průvodce Sicílií - Jota	256	Čeština	Ano	349	Jota
DK Eyewitness Sicílie	336	Angličtina	Ano	580	DK Publishing

Katedrála v Palermu je architektonický skvost, který vypráví celou historii města. Představte si – nejdřív to byl byzantský chrám, pak ho Arabové přestavěli na mešitu a nakonec ho Normané vrátili křesťanům. Tenhle příběh dokonale ukazuje, jak se tu po staletí prolínaly různé kultury. Uvnitř najdete královské hrobky sicilských panovníků, které připomínají doby, kdy byl ostrov samostatným královstvím. Rozhodně si nenechte ujít nádherné mozaiky, mramorové sloupy a bohatě zdobené kaple – svědčí o tom, jaké bohatství a moc mělo středověké Palermo.

Normanský palác s Palatinskou kaplí prostě musíte vidět. Tahle památka UNESCO vás doslova ohromí zlatými mozaikami, které pokrývají stěny i stropy kaple. Vytváří téměř mystickou atmosféru, která vás vtáhne do jiného světa. Tyto byzantské mozaiky patří k tomu nejlepšímu, co středověké umění ve Středomoří nabízí. Zajímavé je, že palác dodnes slouží jako sídlo sicilského parlamentu – historie se tu potkává s moderním politickým životem.

Tržnice v Palermu jsou živoucí muzeum sicilské kultury, kde zažijete pravý středomořský život. Ballaró, Vucciria a Capo – tři hlavní tržiště, kde prodavači hlasitě vychvalují čerstvé ryby, ovoce, zeleninu, koření a místní speciality. Projít se tudy je zážitek pro všechny smysly – intenzivní vůně koření, pestrobarevné produkty na stáncích, hluk a ruch kolem vás. Tržnice nejsou jen místo, kde nakupujete. Jsou to hlavně sociální centra místních komunit, kde se potkávají sousedé, probírají novinky a udržují tradiční způsob života.

Divadlo Massimo patří mezi největší operní domy v Evropě a je důležitým kulturním centrem nejen pro Palermo, ale pro celou Itálii. Tahle monumentální neoklasicistní stavba hostí prestižní operní představení, balety a koncerty klasické hudby. Když sem přijdete, vychutnejte si nejen umělecký zážitek, ale také krásu samotné budovy s jejími honosnými sály a bohatou výzdobou.

Catania barokní architektura a sopka Etna

Catania je jedno z nejúžasnějších sicilských měst, kde se barokní stavby mísí s divokým půvabem sopky Etna. Tohle druhé největší město na Sicílii zažilo v roce 1693 strašlivé zemětřesení, které ho srovnalo se zemí. Zdálo by se, že katastrofa, ale právě díky tomu vzniklo urbanistické mistrovské dílo. Představte si, že architekti při přestavbě použili černou lávovou horninu z Etny jako hlavní stavební materiál. Výsledek? Místní barokní architektura má něco, co nikde jinde nenajdete.

Když se projdete historickým centrem, nejspíš skončíte na Piazza del Duomo. Tady vládne katedrála svaté Agáty s nádhernou barokní fasádou. Uprostřed náměstí stojí slavná fontána se slonem vytesaným z černé lávy – symbol celého města. Ten slon nese na zádech egyptský obelisk, což je vlastně spojení různých epoch, které Catanii formovaly. Budovy kolem náměstí tvoří dokonalý soubor barokních paláců s bohatě zdobenými balkony, kde kontrast bílého vápence a tmavé lávy prostě vyráží dech.

Po Via Etnea, hlavní tepně města, se dostanete od Piazza del Duomo až k samotné Etně. Tahle elegantní ulice plná obchodů, kaváren a historických budov vám nabídne nezapomenutelné výhledy na kouřící vrchol sopky, který se tyčí za městskou zástavbou. Při procházce objevíte spoustu kostelů, paláců a veřejných budov – mistrovská díla sicilských barokních architektů.

Benediktinský klášter svatého Mikuláše patří mezi největší klášterní komplexy v Evropě. Dnes je součástí univerzity, takže si ho můžete prohlédnout. Rozlehlé prostory, nádvoří, zahrady – všechno dýchá catanským barokem. Kombinace různých stavebních slohů tady dává smysl a barokní prvky dominují celku.

Sopka Etna ovlivňuje život Catanie úplně ve všem. Nejvyšší aktivní sopka v Evropě není jen turistická atrakce – je to živoucí přírodní fenomén, který formoval historii i současnost. Černá lávová hornina v barokních palácích připomíná sílu přírody a to, jak dokázal člověk přizpůsobit se extrémním podmínkám. Mnoho historických budov nese stopy lávových proudů z minulých erupcí, které architekt začlenili do nové zástavby.

Rybí trh La Pescheria je autentický zážitek catanského života. Tady se barokní architektura setkává s každodenností. Tržiště blízko přístavu žije svým vlastním životem a jeho atmosféra krásně kontrastuje s monumentalitou okolních paláců. Právě taková místa, kde se prolíná historie s přítomností, stojí za návštěvu.

Castello Ursino, normanský hrad ze třináctého století, dnes stojí několik set metrů od pobřeží. Přitom původně byl postaven přímo u moře. Co se stalo? Lávové proudy z erupcí Etny změnily pobřežní linii a hrad se ocitl ve vnitrozemí. Dnes slouží jako městské muzeum a můžete si v něm prohlédnout bohatou historii Catanie od antických časů až po současnost.

Údolí chrámů v Agrigentu antické památky

Údolí chrámů v Agrigentu je opravdu něco, co vám vyrazí dech. Když tam poprvé přijedete a spatříte ty monumentální stavby, které tu stojí už tisíce let, pochopíte, proč je toto místo považováno za jeden z nejúžasnějších archeologických pokladů Sicílie. Leží na jižním pobřeží ostrova a pokud plánujete cestu na Sicílii, prostě sem musíte zavítat.

Představte si, že jsme v šestém století před naším letopočtem. Řekové sem připluli a založili kolonii Akragas, která se během krátké doby stala jedním z nejmocnějších měst celého Středomoří. Jejich bohatství bylo tak obrovské, že postavili chrámy, jejichž krása dech beroucí i dnes – a to už tu stojí přes dva a půl tisíce let. Tyto dórské chrámy na vyvýšené terase s výhledem na moře vypovídají víc než jakákoliv učebnice dějepisu.

Když se projdete parkem, každý chrám má svůj vlastní příběh. Chrám Concordie vás okouzlí na první pohled – je to nejlépe zachovalý dórský chrám nejen na Sicílii, ale vlastně kdekoli. Víte, proč se zachoval tak dokonale? V šestém století našeho letopočtu ho křesťané přeměnili na kostel, čímž ho vlastně zachránili před zkázou. Když tam stojíte při západu slunce a sledujete, jak zlatavé světlo hraje na mramorových sloupech, je to zážitek, na který se nezapomíná.

Kousek dál najdete Chrám Héry – někdy mu říkají Chrám Juno Lacinia. Stojí na nejvyšším místě celého parku a i když je částečně zničený, výhledy odtamtud jsou naprosto úžasné. Vidíte odtud moře, okolní krajinu, a když zavřete oči, skoro si dokážete představit, jak tu kdysi probíhaly náboženské obřady.

A pak je tu Chrám Zeuse Olympského – Olympieion. Ten byl opravdu obrovský, jeden z největších dórských chrámů vůbec. Dnes z něj zbyly jen trosky, ale i ty vám dají představu o jeho původní velkolepost. Měl obří sochy atlasů, Telamony, vysoké skoro osm metrů, které držely celou konstrukci. Jednoho si můžete prohlédnout v místním muzeu – je to úžasný pohled.

Park je opravdu rozlehlý, takže počítejte s tím, že tu strávíte několik hodin. Nejlepší je vyrazit brzy ráno nebo později odpoledne, kdy nesviští takové horko a světlo je ideální na fotky. Kromě hlavních chrámů tu narazíte i na zbytky městských hradeb, skalní hrobky a pozůstatky obytných čtvrtí – je tu toho na vidění opravdu hodně.

V roce 1997 UNESCO zapsalo celou oblast na seznam světového dědictví, což jen potvrzuje, jak moc je tohle místo výjimečné. A nezapomeňte se podívat i do archeologického muzea – najdete tam sochy, keramiku a spoustu předmětů z každodenního života antických obyvatel. Dohromady vám to dá úplný obrázek o tom, jak se tady žilo před tisíci lety.

Taormina historické divadlo s výhledem na moře

Antické divadlo v Taormině patří k nejúchvatnějším místům, která na Sicílii najdete – historie se tu setkává s přírodou způsobem, který vám vyrazí dech. Teatro Greco, jak se mu také říká, se rozkládá na svahu hory Monte Tauro a odtud se vám naskytne pohled, který jen tak někde neuvidíte: azurové Jónské moře a nad ním se tyčící Etna.

Řekové tady divadlo postavili už ve třetím století před naším letopočtem, když kolonizovali tuto část ostrova. Později přišli Římané a stavbu podle svého přestavěli a rozšířili, takže dnes v ní vidíte hlavně jejich rukopis. Přizpůsobili ji pro gladiátorské souboje a inscenace námořních bitev – představte si tu podívanou! Divadlo pojme asi pět tisíc diváků, což z něj dělá druhé největší antické divadlo na celém Sicílii, hned po tom v Syrakusách.

Když se tady procházíte, nemůžete přehlédnout ty dokonale zachovalé řady sedadel vytesané přímo ve skále. Orchestr a scénu obklopují zbytky mohutných sloupů, které kdysi držely zdobenou scénickou budovu. Archeologové tady našli spoustu fragmentů soch, reliéfů a dalších prvků – dnes je máte možnost vidět v místním muzeu.

Z horních řad divadla se vám otevře výhled, který prostě musíte zažít na vlastní oči. Vzadu se tyčí zasněžený vrchol Etny – té aktivní sopky, která utvářela celé východní Sicílie. Pod vámi leží záliv Naxos s malebným pobřežím a průzračným mořem. Už ve starověku musela být tahle kombinace antické architektury a přírody něco výjimečného, a víte co? Dodnes to tak funguje.

Divadlo dnes žije svým vlastním životem. Každý rok se tady koná mezinárodní filmový festival Taormina Film Fest, hrají se tu koncerty klasické hudby a operní představení. Akustika je fantastická – přirozené amfiteátrové uspořádání zajišťuje dokonalé šíření zvuku, žádná moderní technika k tomu není potřeba.

Chystáte se do Taorminy? Vstup do divadla je sice zpoplatněný, ale rozhodně se vyplatí přijít brzy ráno nebo před západem slunce – atmosféra je tehdy kouzelná a teploty příjemnější. V létě vám tu v poledne může být pořádně horko, takže si nezapomeňte vzít klobouk a dostatek vody.

A co víc – okolí divadla má co nabídnout. Historické centrum Taorminy s úzkými uličkami, elegantními butiky a tradiční kuchyní je jen pár kroků odtud. Hlavní promenáda Corso Umberto propojuje dvě městské brány a lemují ji palácové budovy z různých dob. Na místních trzích a v obchůdcích seženete typické sicilské speciality – keramiku, citrusové likéry nebo mandlové pečivo, které musíte ochutnat.

Syrakusy řecké ruiny a ostrov Ortigia

Syrakusy vás doslova vtáhnou do světa, kde se každodenní život prolíná s historií starhou tisíce let. Když projdete archeologickým parkem Neapolis, není to jen procházka mezi starými kameny – je to setkání s civilizací, která kdysi soupeřila s Athénami o nadvládu nad Středomořím. Každý kámen tady má co vyprávět.

To řecké divadlo je prostě úžasné. Představte si – vytesané přímo do skály před víc než dvěma tisíci lety a pojme patnáct tisíc lidí. A co je na tom nejlepší? Každé jaro se tady pořád hrají klasické řecké hry. Sedíte na stejných místech jako lidé před stovkami generací a zažíváte atmosféru, která vám nedá spát. Ta akustika je něco neuvěřitelného – i když někdo v orchestru zašeptá, slyšíte to úplně nahoře v posledních řadách.

Kousek odtud narazíte na staré kamenolomy, Latomia del Paradiso. Tady se kdysi lámal vápenec na stavbu celého města. Nejzajímavější je Dionýsiovo ucho – jeskyně, která opravdu připomíná lidské ucho. Legenda říká, že tyran Dionýsios tady tajně odposlouchával vězně. Možná to byla jen pověst, ale ten akustický efekt je skutečný a působivý.

Římský amfiteátr sice není v tak dobrém stavu jako to řecké divadlo, ale rozměry vás stejně ohromí. Ve třetím století se tady konaly gladiátorské zápasy a zvířecí hry – část je vytesaná ve skále, část postavená z kamene. Římané prostě uměli stavět.

A pak je tady Ortigia – malý ostrov plný úzkých uliček, barokních paláců a středověkých kostelů. Dva mosty ho spojují s pevninou, ale jakmile tam vejdete, je to jako vstoupit do jiného světa. Každá ulička vás zavede někam jinam, každý roh ukrývá něco nečekaného.

Katedrála na hlavním náměstí je kapitola sama pro sebe. Uvnitř najdete mohutné dórské sloupy původního řeckého chrámu bohyně Athény z pátého století před naším letopočtem. Postupně se z chrámu stal byzantský kostel, pak normanská katedrála a nakonec dostal barokní fasádu po zemětřesení. Je to jako listovat živou učebnicí dějin architektury.

U nábřeží najdete Pramen Arethusy – sladkovodní pramen vyvěrající přímo u moře, obklopený papyrusovými rostlinami. Řecká mytologie vypráví o nymfě, kterou bohyně Artemis proměnila v pramen, aby ji zachránila před pronásledováním. Romantické místo ideální pro večerní procházku.

Na jižním cípu Ortigie stojí Castello Maniace – mohutná normanská pevnost z třináctého století. Hlídá vstup do přístavu a výhledy odtud jsou prostě famózní. Masivní zdi a strategické umístění vám hned ukážou, že tahle stavba měla jasný účel.

A když už jsme u toho místního života – musíte zažít ranní tržnici na Ortígii. Rybáři nabízejí čerstvé úlovky, stánky voní po zralých rajčatech a citrusech, prodejci vyvolávají zboží, zákazníci smlouvají. Tahle atmosféra, ten život, to hlasité jednání – to je sicilská kultura v té nejčistší podobě. Není to turistická atrakce, je to skutečný život.

Sicílská kuchyně arancini cannoli a mořské plody

Sicílská kuchyně patří k tomu nejlepšímu, co Středomoří nabízí – je pestřá, bohatá a plná překvapení. Když ochutáte místní pokrmy, poznáte v nich stopy arabských obchodníků, řeckých osadníků, normanských dobyvatelů i španělských vládců. Sicílie vás okouzlí krásnými plážemi a památkami, ale to, co vám opravdu utkvěje v mysli, je právě jídlo. A když už se na ostrov vydáte, rozhodně se vyplatí mít po ruce dobrého průvodce, který vás nasměruje nejen k těm správným památkám, ale hlavně k těm nejlepším restauracím a tržištím.

Znáte arancini? Tyto zlatavé smažené rýžové koule si zamiloval snad každý, kdo na Sicílii byl. Najdete je plněné masem, hráškem, sýrem nebo třeba houbami – skvělé na cesty, rychlé občerstvení nebo když prostě dostanete chuť na něco dobrého. Název pochází z italského slova pro pomeranč, což dává smysl, když vidíte jejich kulatý tvar a tu nádhernou zlatou barvu. Zajímavé je, že v Palermu je dělají kulaté, zatímco v Catanii mají raději kuželovitý tvar. Připravit pořádné arancini není žádná legrace – rýže musí být uvařená přesně tak, aby z ní šly vytvarovat pevné koule, které vám při smažení nespadnou.

A co teprve sicílské sladkosti! Cannoli jsou prostě něco úžasného – křupavé trubičky naplněné sladkým krémem z ricotty, ozdobené kandovaným ovocem, čokoládou nebo pistáciemi. Bez nich si na Sicílii neumíte představit žádnou oslavu. Tradiční cannoli se dělají ručně, těsto se balí kolem speciálních kovových trubiček a smaží do zlatova. A tady je důležité: náplň se musí připravit na poslední chvíli, jinak vám trubičky změknou. Spousta sicílských rodin má vlastní tajný recept, který si předávají z generace na generaci jako poklad.

Díky polohe uprostřed Středozemního moře má Sicílie neuvěřitelný výběr čerstvých ryb a mořských plodů. Kdybyste viděli rybí trh v Catanii nebo Palermu, nestačili byste se divit – prodejci tam hlasitě vykřikují, co dnes ulovili, a ta kvalita je prostě nedostižná. Čerstvé sardele, mečouni, tuňáci, chobotnice, krevety, langusty... Místní kuchaři s tím umějí zacházet tak, že ryby nepřepálí zbytečnými kořeními – nechají vyniknout jejich přirozenou chuť.

Pasta con le sarde – těstoviny se sardelkami, fenyklem, rozinkami a piniovými oříšky – to je perfektní ukázka toho, jak sicílská kuchyně dokáže spojit chutě, o kterých byste řekli, že k sobě nepatří. Sladké s pikantním, ryba s rozinkami? Zní to divně, ale funguje to dokonale. To je arabský vliv, který na ostrově zůstal. Podobně pasta ai ricci di mare, těstoviny s mořskými ježky – ta delikatesa se dá ochutnat hlavně v přímořských městech, když je sezóna.

Když plánujete cestu na Sicílii, hodí se mít průvodce, kde najdete základní gastronomické výrazy a seznam osvědčených restaurací s autentickou kuchyní. V dobrých průvodcích bývají celé sekce věnované jídlu – doporučení na tradiční trattorie, moderní restaurace i pouliční stánky. Sicílská kuchyně totiž není jen o tom, co jíte, ale i o tom, jak. Tady se rodiny a přátelé scházejí u večeří, které klidně trvají několik hodin.

Caponata – zeleninový salát z lilku, rajčat, oliv a kapary – skvěle doplní grilované ryby nebo maso. Pane cunzato, místní chléb s olivovým olejem, rajčaty, sýrem a oreganem, je jednoduchá, ale fantasticky chutná svačina. Každý kousek Sicílie má svoje speciality a vlastní variace tradičních receptů. Gastronomická mapa ostrova je tak pestrá, že byste ji mohli objevovat celé měsíce.

Pláže San Vito lo Capo a Cefalù

Sicílie nabízí jedny z nejkrásnějších pláží ve Středomoří, a pokud hledáte ta opravdu výjimečná místa, nemůžete minout San Vito lo Capo a Cefalù. Tady se tyrkysové moře rozprostírá před vámi jako na pohlednici, jemný písek se vám příjemně zaboří mezi prsty a v pozadí se tyčí dechberoucí hory. Prostě místa, která vás dostanou.

San Vito lo Capo leží na severozápadním cípu ostrova a když tam poprvé dorazíte, možná si budete myslet, že jste se omylem ocitli na Karibiku. Tři kilometry bílého písku, který by záviděly i tropické ostrovy. Voda má takovou nádhernou azurovou barvu, že i na několik metrů vidíte na dno jako na dlani. A ty skály kolem dokola? Nejen že vypadají úžasně, ale taky vás ochraňují před větrem, takže si můžete užívat pláž i když jinde fouká. V létě se tady koná festival Cous Cous Fest – pokud máte rádi dobré jídlo, přidejte si ho do kalendáře.

Samotné městečko vás pohltí svým kouzlem. Typická sicilská architektura, úzké uličky plné malých obchůdků a restaurací, kde servírují jídla, na která jen tak nezapomenete. Večer se projděte po promenádě podél pláže, dejte si zmrzlinu nebo zkuste tradiční granitu – sicilský led, který vás v horkém dni zachrání. A když se vám bude chtít trochu dobrodružství, vyrazte do přírodní rezervace Zingaro. Najdete tam skryté pláže a zátoky s křišťálovou vodou, kam se dostanete jen pěšky. Ano, budete se trochu potit, ale věřte, že to stojí za to.

Cefalù je úplně jiný příběh, ale stejně okouzlující. Tady se středověké městečko tiskne k moři přímo pod mohutnou skálou La Rocca. Představte si, že se vykoupete v moři a za chvilku sedíte v restauraci nebo zíráte na impozantní normanskou katedrálu. To je přesně Cefalù – všechno na dosah ruky.

Pláž tady sice není tak obrovská jako v San Vito lo Capo, ale její poloha přímo v centru města ji dělá něčím výjimečnou. Jemný zlatavý písek, lehátka, slunečníky, vodní sporty – všechno, co potřebujete, máte po ruce. Voda je klidná a mělká, taktakže pokud máte děti, nebudete mít obavy. A ty tradiční rybářské lodě vytažené na břehu? Dávají tomu místu pravou středomořskou atmosféru, kterou jinde jen tak nenajdete.

Obě destinace jsou dobře dostupné a najdete tam ubytování pro každou kapsu – od luxusních hotelů až po rodinné penziony, kde se k vám chovají jako k vlastním. Turistů tady samozřejmě v sezoně nebývá málo, ale ani to nezabije ten autentický sicilský náboj, který na těchto místech prostě cítíte. Chcete-li si to užít v klidu a bez davů, přijeďte mimo hlavní sezónu. Moře bude možná o pár stupňů chladnější, ale zážitek? Ten bude nesrovnatelně intenzivnější.

Doprava po ostrově autobusy vlaky a pronájem aut

Sicílie vám otevírá dveře k prozkoumání celého ostrova díky poměrně slušné síti dopravních spojení. Nejběžnějším způsobem, jak se tu dostat z místa na místo, jsou autobusy – ty prostě jezdí všude. Ať už míříte do velkých měst nebo do menších vesniček, autobus vás tam doveze. Hlavní společnosti jako AST, SAIS nebo Interbus propojují všechna důležitá města – Palermo, Catanii, Messinu, Trapani či Agrigento. Jenže pozor, tady přichází jeden zásadní detail: jízdní řády jsou nastavené především pro místní obyvatele. Co to znamená pro vás? Jednoduše to, že o víkendech a o svátcích se může stát, že autobusů jezdí výrazně míň.

A teď k tomu sicilskému pojetí času – není to úplně jako v Česku nebo v Německu. Vždycky si nechte trochu rezervu a nejlépe si jízdní řád ověřte přímo na nádraží nebo v turistickém informačním centru. Lístek si můžete koupit u řidiče, v trafikách (ty poznáte podle nápisu tabacchi) nebo na autobusovém nádraží. Jen počítejte s tím, že u řidiče to občas bývá o pár eur dražší.

Pokud máte rádi vlaky, Trenitalia provozuje železnici hlavně podél pobřeží. Hlavní trať vede po severním pobřeží z Messiny do Palerma a pokračuje dál k Trapani. Další důležitá linka spojuje Messinu s Catanií a táhne se dál na jih přes Syrakusy až k menším městečkům na jihovýchodě. Vlaky tady nejsou žádní rychlíci – hornatý terén a stav tratí tomu prostě nepřejí. Ale když nikam nespěcháte, je to vlastně příjemný způsob cestování s krásnými výhledy na krajinu.

Chcete mít opravdovou volnost? Pak si pronajměte auto. Na Sicílii najdete všechny známé půjčovny – Hertz, Avis, Europcar, Budget – i spoustu místních firem, které mívají lepší ceny. Auto si můžete vzít na letištích v Palermu, Catanii nebo Trapani, ale taky v centrech větších měst. Jen si pořádně porovnejte nejen ceny, ale hlavně podmínky pojištění, výši kauce a různé příplatky, které se občas objeví.

Řízení na Sicílii je... no, řekněme, že to chce trochu odvahy a přizpůsobivosti. Místní řidiči mají svůj styl, který vás možná zpočátku trochu vykolejí. Značení není vždycky úplně jasné a ve starých částech měst jsou ulice někdy tak úzké, že se tam dva auta sotva míjí. S parkováním to bývá pořádný oříšek, zejména v létě, kdy jsou turistická místa nabitá lidmi. Počítejte s tím, že zaparkovat zadarmo je téměř nemožné, většinou budete platit nebo hledat hlídané parkoviště někde na okraji města. Ale i přes tyto drobné starosti vám vlastní auto dá svobodu, kterou jinak prostě nemáte – dostanete se k opuštěným archeologickým nalezištím, do malebných horských vesniček nebo na skryté pláže, kam autobus prostě nejede.

Ubytování hotely apartmány a agriturisma možnosti

Sicílie vás překvapí neuvěřitelnou škálou míst, kde můžete strávit noc. Možná toužíte po luxusu pětihvězdičkového hotelu s výhledem na moře, nebo vás naopak láká venkovská farma, kde vás ráno probudí vůně čerstvě upečeného chleba. Kde se rozhodnete ubytovat, to pak vlastně dělá celou dovolenou – může z ní být buď obyčejný výlet, nebo zážitek, na který budete vzpomínat celý život.

Hotely tady najdete opravdu všeho druhu. Na pobřeží v Taormině, Cefalù nebo San Vito lo Capo stojí velké rezorty i malé rodinné penziony. Chcete mít bazén, restauraci a moře pár kroků od pokoje? Tady to máte. Ale víte, co je na sicilských hotelech úžasné? Spousta z nich sídlí v budovách, kterým je několik set let – spíte v pokoji, kde možná kdysi bydlel šlechtic, a to má prostě své kouzlo.

Hodláte na Sicílii strávit čas s rodinou nebo partou kamarádů? Pak jsou apartmány jasná volba. Máte svůj prostor, vlastní kuchyň a nikoho nerušíte, když se děti rozběhnou po obýváku. A taky si můžete zajít ráno na místní trh, nakoupit čerstvé rajčata, mozzarellu a bazalku a udělat si doma tu nejlepší caprese salátu, jakou jste kdy měli. To není jen úspora peněz – to je zážitek sám o sobě. Představte si večer na terase s pohledem na Etnu nebo na třpytivé moře...

Teď ale přijde něco opravdu特别ního. Agriturismo – to je ubytování na fungující farmě, a na Sicílii to má úplně jinou úroveň než třeba v Toskánsku. Tady nespíte jen na venkově – tady žijete sicilský život. Majitelé vám ráno naservírují ricottu, kterou udělali předevčírem, olivový olej z vlastních stromů a víno z vinic, na které vidíte z okna. Někde vás dokonce vezmou na sklizeň oliv nebo vám ukážou, jak se dělá sýr. Žádný restaurační průvodce vám tohle neřekne, protože tohle prostě musíte zažít.

Jak se v tom všem vyznat? Dobrý průvodce nebo pořádný online adresář je základ. Potřebujete vědět, co lidi píšou v recenzích, jaké jsou aktuální ceny a jestli to místo vůbec existuje – protože internet je plný fotek, které vypadají skvěle, ale realita pak bývá jiná. A ještě něco: Sicílie není malý ostrůvek. Když si vyberete ubytování na východě a budete chtít na západ, máte před sebou tři hodiny v autě. Takže si rozmyslete, co chcete vidět a dělat, a podle toho vybírejte místo.

Plánujete jet v létě? Rezervujte co nejdřív. Od června do září sem jezdí půlka Evropy a nejlepší místa zmizí jako zázrakem. Ale věřte, že ta chvilka strávená hledáním toho pravého ubytování se vyplatí – může to být rozdíl mezi dovolenou, na kterou zapomenete, a tou, o které budete vyprávět ještě za deset let.

Sicílská vína a vinařské oblasti Marsala Nero d'Avola

Sicílie patří mezi nejvýznamnější vinařské oblasti celého Středomoří, kde se víno dělá už víc než tři tisíce let. Představte si kombinaci sopečné půdy, nekonečného slunce a mořského vánku – právě tohle vytváří podmínky pro vína, která vás dokážou opravdu překvapit. Když jedete na Sicílii, prostě musíte ochutnat místní víno. Jinak byste přišli o podstatnou část toho, co ostrov nabízí.

Marsala je sicilské víno číslo jedna, které znají lidé po celém světě. Pochází z městečka stejného jména na západním pobřeží a jeho příběh začíná v osmnáctém století, kdy jeden anglický obchodník pochopil, že má před sebou tekuté zlato. Vyrábí se z místních hroznů – pro světlejší varianty se používá Grillo, Catarratto a Inzolia, zatímco vzácnější červené verze vznikají z odrůd Perricone, Calabrese a Nerello Mascalese. Víno získává svůj charakter díky přidání alkoholu a dlouhému odpočinku v dubových sudech, což mu dává tu krásnou jantarovou barvu a chuť plnou sušených fíků, mandlí, karamelu a koření.

Marsala není jen jedno víno – má několik tváří podle toho, jak dlouho zrála a kolik má cukru. Fine čeká aspoň rok, Superiore dva roky a Vergine nebo Soleras dokonce pět let, přičemž poslední se obejde bez karamelu. Každý typ má své místo – v kuchyni, jako aperitiv nebo třeba po jídle. Suchá Marsala Vergine je ta nejlepší a znalci po celém světě ji milují pro její eleganci a hloubku.

Nero d'Avola je jednoznačně nejdůležitější červené víno Sicílie – někteří mu říkají sicilský princ. Pochází z jihovýchodu ostrova, konkrétně z okolí měst Avola a Pachino. Z této odrůdy vznikají plná, silná červená vína s pořádnou dávkou alkoholu a sytě rubínovou barvou. Co v něm najdete? Zralé třešně, švestky, černý rybíz, koření a občas i nádech čokolády.

Nero d'Avola se pěstuje po celé Sicílii a každá oblast mu dává trochu jiný ráz díky místní půdě a počasí. Na jihovýchodě v oblasti Noto a Pachino vznikají ta nejintenzivnější a nejkoncentrovanější vína, zatímco v centrálních oblastech jako Riesi dostanete elegantnější a vyváženější styl. Dnešní vinaři dokážou spojit tradiční postupy s moderní technikou, takže jejich vína můžou směle konkurovat těm nejlepším z kontinentální Itálie i ze světa.

Když přijedete na Sicílii, vinařství by měla být na vašem seznamu. Spousta z nich nabízí prohlídky s ochutnávkou, kde můžete poznat nejen Marsalu a Nero d'Avola, ale třeba i vína Etna DOC ze svahů sopky nebo bílá vína z odrůdy Grillo. Spojení skvělého jídla, historie a úchvatné krajiny z toho dělá zážitek, který prostě nezapomenete. A to je přesně to, co dělá cestu po Sicílii tak výjimečnou.

Sicílie je ostrov, kde se každá cesta mění v objevování skrytých adres, kde každé náměstí vypráví příběh a každý průvodce je mostem mezi minulostí a přítomností, mezi tím co hledáme a tím co nakonec nacházíme v labyrintu uliček a zapomenutých míst.

Radovan Střelec

Eolské ostrovy výlety trajekty a sopečná krajina

Eolské ostrovy jsou kouzelné souostroví sopečného původu, které najdete v Tyrhénském moři severně od Sicílie. Sedm hlavních ostrovů a pár menších skalnatých útesů vytváří místo, kam se opravdu vyplatí zajet, pokud chcete poznat skutečnou italskou ostrovní atmosféru spojenou s divokou vulkanickou přírodou. Každý z ostrovů má svou vlastní tvář a nabídne vám něco úplně jiného.

Trajekty mezi Sicílií a Eolskými ostrovy jezdí pravidelně po celý rok, v létě samozřejmě častěji. Většina lodí vyplouvá z Milazza, což je hlavní brána k ostrovům, ale můžete vyrazit i z Messiny nebo Palerma. Trajekty i rychlé hydrofoily vás spolehlivě dovezou mezi jednotlivými ostrovy, takže si klidně můžete během jedné dovolené projít víc z nich. A ta plavba sama o sobě? To je zážitek – sledovat, jak se před vámi z moře zvedají sopečné kužely.

Lipari je největší a nejživější ostrov ze všech, často slouží jako výchozí bod pro objevování ostatních. Ve městě Lipari najdete skvělé archeologické muzeum, kde uvidíte artefakty z několika tisíciletí osídlení. Krajina ostrova je neskutečně pestrá – od bílých pemzových lomů až po černé obsidiánové skály. Když se vydáte po starých cestách, odměnou vám budou panoramatické výhledy na celé souostroví a pochopíte, proč je tahle vulkanická oblast tak výjimečná.

Vulcano leží nejblíž k Sicílii a dostal jméno po římském bohu ohně. Tenhle ostrov je proslulý sírnatými bahennými lázněmi a fumarolami – stále vám připomínají, že pod povrchem to pořádně vře. Výstup na kráter Gran Cratere není nijak zvlášť náročný a odmění se vám úžasnými výhledy a možností vidět sopečnou aktivitu na vlastní oči. Charakteristický zápach síry vás provází všude a vytváří tu nezapomenutelnou atmosféru.

Stromboli je asi nejznámější ostrov díky své neustále aktivní sopce, která pravidelně chrlí lávu a žhavé kameny do vzduchu. Noční výstupy na sopku patří k nejsilnějším zážitkům celého souostroví – představte si, jak sledujete ohnivé erupce proti tmavé noční obloze. Z bezpečnostních důvodů musíte jít s certifikovaným průvodcem. Můžete si ale také dopřát večerní plavbu kolem ostrova a pozorovat erupce z moře, zvlášť u Sciara del Fuoco, kde láva steče přímo do vody.

Salina je nejzelenější ze všech ostrovů, protože tady víc prší a jsou tu prameny sladké vody. Ostrov je známý produkcí kapary a sladkého desertního vína Malvasia. Dva sopečné vrcholy Monte Fossa delle Felci a Monte dei Porri dominují krajině a lákají k náročnějším túrám. Půvabné vesničky Santa Marina Salina a Malfa si zachovaly tradiční eolský styl – bílé domky a terasovité zahrady, prostě pohlednice.