Poznávací zájezd na Island: co vás čeká na severu světa

Proč navštívit Island jako poznávací destinaci

Island je místo, které si jednou zamilujete a nikdy nezapomenete. Tato severská země ukrytá uprostřed Atlantského oceánu nabízí cestovatelům něco, co jen málokterá destinace na světě dokáže – autentický zážitek z přírody v její nejsurovější a nejkrásnější podobě. Poznávací zájezd na Island není jen obyčejnou dovolenou, je to cesta, která vám změní pohled na svět a na to, co příroda dokáže vytvořit.

Když se řekne Island, většina lidí si okamžitě vybaví polární záři, gejzíry nebo ledovce. A ano, právě tyto přírodní fenomény jsou jedním z hlavních důvodů, proč sem každý rok míří statisíce turistů z celého světa. Polární záře, islandsky nazývaná Aurora Borealis, je jedním z nejúžasnějších přírodních divadel, které lze na Zemi zažít. Tanec barevných světel po noční obloze je zážitek, který nelze popsat slovy – musí se prostě prožít. Právě proto je Island jako poznávací destinace tak výjimečný – nabízí věci, které jinde prostě nenajdete.

Ale Island není jen o polární záři. Tato země je geologicky jednou z nejaktivnějších na celé planetě, což znamená, že cestovatelé mají možnost na vlastní oči vidět procesy, které formují naši Zemi. Sopky, které stále dýchají, vroucí horké prameny, gejzíry chrlící vodu do výšky desítek metrů – to vše je na Islandu každodenní realitou. Slavný gejzír Geysir, od něhož pochází samotné slovo „gejzír v mnoha světových jazycích, je jen jedním z mnoha míst, která vám vyrazí dech.

Poznávací zájezd na Island je také jedinečnou příležitostí pochopit islandskou kulturu a historii, která je neoddělitelně spjata s tamní krajinou. Vikingové, kteří Island osídlili před více než tisíci lety, museli být nesmírně odvážní a odolní lidé, aby přežili v tak drsném prostředí. Jejich odkaz je dodnes patrný v islandské mentalitě, v ságách, které se předávaly z generace na generaci, i v architektuře malých rybářských vesniček rozesetých po celém pobřeží ostrova. Reykjavík, hlavní město Islandu, je pak fascinující metropolí, která kombinuje moderní design s hluboce zakořeněnými tradicemi. Procházka po jeho ulicích je sama o sobě malým dobrodružstvím.

Jedním z největších lákadel pro ty, kteří se rozhodnou absolvovat organizovaný poznávací zájezd na Island, je takzvaná Zlatá stezka, neboli Golden Circle. Tato trasa spojuje tři z nejslavnějších přírodních atrakcí ostrova – národní park Þingvellir, geotermální oblast Geysir a vodopád Gullfoss. Každé z těchto míst je samo o sobě hodné samostatné návštěvy, dohromady pak tvoří nezapomenutelný celek, který vám dá pocit, jako byste prošli celou geologickou historií naší planety.

Island je také zemí vodopádů, a to vodopádů skutečně impozantních. Skógafoss, Seljalandsfoss, Dynjandi – každý z nich má svůj jedinečný charakter a krásu. Seljalandsfoss je obzvláště výjimečný tím, že za jeho vodní clonu lze projít a vychutnat si pohled na okolní krajinu z úplně jiné perspektivy. Tento zážitek je symbolický pro celý Island – vždy existuje jiný úhel pohledu, vždy je co objevovat.

Jižní pobřeží Islandu skrývá jednu z nejfotografovanějších scenérií na světě – černé písečné pláže lemované čedičovými útesy a bouřlivým Atlantikem. Pláž Reynisfjara u vesnice Vík je místem, kde se setkává dramatická krása s respektem vzbuzující silou oceánu. Stát na jejím břehu a sledovat, jak vlny narážejí na černý písek, je zážitek, který vás vrátí k podstatě věcí a připomene vám, jak malí jsme ve srovnání s přírodními silami.

Pro milovníky ledu je pak nezbytnou zastávkou ledovcová laguna Jökulsárlón, kde se pomalu pohybují obrovské kusy ledu odlomené z ledovce Vatnajökull, největšího ledovce v Evropě. Tyto ledové kolosy, zbarvené do odstínů modré a bílé, se pomalu plaví k moři a vytvářejí surrealistické panorama, které vám bude ještě dlouho stát před očima. Nedaleko odtud leží takzvaná Diamantová pláž, kde se kousky ledu třpytí na černém písku jako drahokamy.

Island je prostě destinací, která nenechá nikoho chladným. Každý, kdo sem přijede s otevřenou myslí a touhou poznávat, odjíždí bohatší o zážitky, které nelze koupit ani naplánovat – jen prožít. A právě to je největší hodnota poznávacího zájezdu na Island.

Nejlepší roční období pro cestu na Island

Island je destinace, která dokáže ohromit v jakémkoliv ročním období, ale každý měsíc přináší něco zcela jiného. Pokud plánujete poznávací zájezd na Island, je volba správného termínu jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které ovlivní celý charakter vaší cesty. Není to jen o počasí, ale o tom, co chcete zažít, co chcete vidět a jaký příběh si chcete odvézt domů.

Letní měsíce, konkrétně červen, červenec a srpen, jsou považovány za nejpopulárnější termín pro návštěvu Islandu. Důvod je prostý – v tomto období zažívá ostrov fenomén tzv. půlnočního slunce. Slunce nezapadá nebo zapadá jen na krátkou chvíli, což turistům dává neuvěřitelné množství světla a energie pro prozkoumávání krajiny. Cesty do vnitrozemí, které jsou po zbytek roku uzavřeny kvůli sněhu a ledu, se v létě otevírají a nabízejí přístup k místům, jako je Landmannalaugar nebo pohoří Highlands. Právě tato oblast je srdcem Islandu, které mnozí turisté nikdy nevidí, protože přijíždějí mimo letní sezónu. Teploty se v létě pohybují okolo 10 až 15 stupňů Celsia, což se může zdát chladné, ale na islandské poměry jde o příjemné podmínky pro turistiku a pěší výlety. Nevýhodou léta je vyšší cena ubytování a větší množství turistů na nejoblíbenějších místech.

Pokud hledáte kompromis mezi dostupností a atmosférou, jaro a podzim představují ideální roční období. Měsíce jako duben, květen, září a říjen nabízejí méně turistů, nižší ceny a stále dostatečně příznivé podmínky pro cestování. Na jaře začíná krajina ožívat, sněhová pokrývka pomalu ustupuje a vodopády nabývají na síle díky tání sněhu. Podzim zase přináší nádherné barvy islandské tundry, kdy vřesoviště zčervenají a zlatavé odstíny pokrývají celý ostrov. A co je důležité – na podzim se začínají objevovat první záblesky severní záře, která je pro mnoho cestovatelů hlavním důvodem návštěvy Islandu.

Zima, tedy období od listopadu do března, je pro mnohé nejmagičtějším časem na Islandu. Tma, která vládne většinu dne, vytváří dokonalé podmínky pro pozorování polární záře. Noční obloha nad islandskými pláněmi, daleko od světelného znečištění měst, je jedním z nejúchvatnějších přírodních divadel, které lze na Zemi zažít. Aurora borealis tančí v zelených, fialových a modrých odstínech a zanechává v člověku pocit naprosté maličkosti před silou přírody. Zimní poznávací zájezd na Island je však náročnější – cesty mohou být uzavřeny, počasí bývá nepředvídatelné a teploty klesají hluboko pod nulu. Přesto právě tato drsnost dodává zimní cestě nezapomenutelný charakter.

Při výběru termínu záleží také na tom, jaké aktivity máte v plánu. Velrybí safari je nejlepší v létě, zatímco koupání v geotermálních pramenech si lze užít celoročně. Ledovcové jeskyně jsou přístupné pouze v zimě, kdy jsou dostatečně stabilní a bezpečné pro vstup. Naopak pěší turistika po sopečných polích a horských stezkách je výsadou letních měsíců. Každé roční období tedy skrývá jiné poklady a jiné zážitky, které nelze zažít jindy.

Bez ohledu na to, kdy se rozhodnete vydat na poznávací zájezd na Island, připravte se na to, že vás tato země překvapí. Island není destinace, která by se dala snadno předvídat nebo zaškatulkovat. Je to místo, kde příroda rozhoduje a člověk se jí přizpůsobuje. A právě v tom tkví jeho nezaměnitelné kouzlo.

Zlatý kruh a jeho nejznámější přírodní atrakce

Každý, kdo se vydá na poznávací zájezd na Island, by měl vědět, že bez návštěvy Zlatého kruhu by jeho cesta nebyla úplná. Tento okruh, který se táhne přibližně třista kilometrů jihovýchodně od Reykjavíku, představuje nejpopulárnější turistickou trasu celého ostrova a sdružuje hned několik přírodních jevů, jež jsou natolik výjimečné, že by si zasloužily každý zvlášť celý článek. Zlatý kruh není jen turistická atrakce pro ty, kteří chtějí pořídit hezké fotografie. Je to místo, kde člověk pochopí, proč se Islandu říká země ohně a ledu, kde cítí pod nohama živou zemi a kde si uvědomí, jak malý je ve srovnání s přírodními silami, které tuto krajinu formovaly po tisíce let.

Prvním a naprosto nezapomenutelným místem, které Zlatý kruh nabízí, je národní park Þingvellir, vyslovovaný přibližně jako Thingvellir. Toto místo má obrovský historický i geologický význam. Právě zde se totiž nacházejí dva tektonické desky – euroasijská a severoamerická – a jejich rozestup je natolik výrazný, že ho lze spatřit pouhým okem. Procházka mezi skalními útesy, které tyto desky tvoří, je zážitek, který se těžko popisuje slovy. Navíc má Þingvellir i historický rozměr, protože právě zde byl v roce 930 n. l. ustanoven islandský parlament Althing, jeden z nejstarších parlamentů na světě. Krajina kolem je tichá, majestátní a naplněná pocitem věčnosti, který na turisty působí zcela jinak než jakákoli jiná destinace v Evropě.

Dalším klenotem Zlatého kruhu je gejzírová oblast Haukadalur, kde se nachází slavný gejzír Strokkur. Tento přírodní fenomén chrlí horkou vodu do výšky přibližně dvaceti až čtyřiceti metrů, a to každých pět až deset minut. Stát před Strokkurem a čekat na výbuch je zvláštní zážitek plný napětí. Voda se nejprve začne vzdouvat do tvaru průsvitné modré kopule, a pak v jediném okamžiku exploduje do vzduchu. Pára se rozptýlí ve větru a na chvíli zahalí celé okolí do mlžného závoje. Původní gejzír, po němž jsou pojmenovány všechny gejzíry světa – Geysir – se nachází hned vedle, ale dnes je aktivní jen sporadicky. Přesto je jeho přítomnost symbolicky nesmírně důležitá a každý průvodce na poznávacím zájezdu po Islandu se u něj zastaví a vysvětlí jeho historii.

Třetím vrcholem Zlatého kruhu je vodopád Gullfoss, jehož název v překladu znamená Zlatý vodopád. Není těžké pochopit, proč. Voda řeky Hvítá se zde řítí dvěma stupni do kaňonu hlubokého přes sedmdesát metrů a v určitých denních hodinách, kdy slunce svítí pod správným úhlem, celá scéna září zlatavým světlem. Gullfoss je jedním z nejmohutnějších vodopádů Evropy a jeho síla je doslova hmatatelná – stojíte-li na vyhlídkové plošině, cítíte pod nohama chvění země a na tváři neustálý déšť z vodní tříště. V zimních měsících, kdy jsou okolní skály pokryté ledem a sněhem, nabývá Gullfoss ještě dramatičtějšího vzhledu, který láká fotografy z celého světa.

Zlatý kruh je ideální pro jednodenní výlet z Reykjavíku, ale zkušení průvodci doporučují věnovat mu alespoň dva dny, aby si návštěvníci mohli vychutnat každé místo bez spěchu. Organizovaný poznávací zájezd na Island obvykle zahrnuje Zlatý kruh jako jeden z prvních výletů, protože jde o skvělý úvod do islandské přírody a kultury. Průvodci na těchto zájezdech dokáží zprostředkovat kontext, který by samostatný cestovatel jen těžko získal – vysvětlí geologické procesy, historické události i místní legendy, které jsou s každým místem spojeny. Zlatý kruh tak přestane být jen sbírkou hezkých pohledů a stane se skutečným zážitkem, který člověku zůstane v paměti dlouho po návratu domů.

Severní světla a kde je nejlépe pozorovat

Pokud existuje jeden zážitek, který dokáže člověka naprosto ohromit a zanechat v něm nezapomenutelný dojem na celý život, pak je to bezesporu pohled na severní světla tančící po noční obloze nad Islandem. Tento přírodní fenomén, vědecky označovaný jako aurora borealis, přitahuje každoročně tisíce návštěvníků z celého světa, kteří se vydávají na poznávací zájezd na Island právě s nadějí, že tento úkaz na vlastní oči spatří. A Island je pro to naprosto ideálním místem – kombinace geografické polohy, minimálního světelného znečištění a dramatické krajiny vytváří kulisy, které žádné jiné místo na světě nedokáže plně napodobit.

Severní světla vznikají díky interakci nabitých částic ze slunečního větru s molekulami zemské atmosféry. Tyto částice jsou přitahovány k magnetickým pólům Země, kde narážejí do atmosféry a způsobují charakteristické záření. Výsledkem jsou vlnící se pásy světla v různých barvách – nejčastěji zelené, ale také fialové, modré, červené či oranžové odstíny, které se pomalu nebo naopak velmi dynamicky pohybují po obloze jako živá bytost. Intenzita a frekvence výskytu závisí na sluneční aktivitě, která prochází přibližně jedenáctiletými cykly. Právě v obdobích zvýšené sluneční aktivity jsou šance na pozorování výrazně vyšší.

Na Islandu je nejlepší čas pro pozorování severních světel od září do března, kdy jsou noci dostatečně dlouhé a tmavé. V létě slunce na Islandu téměř nezapadá, takže obloha je příliš světlá a aurora borealis je prakticky neviditelná. Organizovaný poznávací zájezd na Island proto vychází nejlépe právě v zimních měsících, kdy máte největší šanci tento úkaz spatřit. Nejideálnějšími měsíci jsou říjen, listopad, únor a březen, kdy jsou noci temné, ale počasí ještě není tak extrémně drsné jako v lednu.

Co se týče konkrétních míst na Islandu, kde je pozorování severních světel nejlepší, je třeba zmínit několik výjimečných lokalit. Poloostrov Snæfellsnes na západě Islandu nabízí kombinaci dramatické sopečné krajiny a minimálního světelného znečištění. Ledovec Snæfellsjökull, který proslavil Jules Verne ve svém románu, tvoří dokonalé pozadí pro tančící světla. Turisté, kteří sem zavítají v rámci poznávacího zájezdu, jsou zpravidla nadšeni nejen samotnou aurou, ale také celkovou atmosférou tohoto místa.

Oblast Þingvellir, která je součástí Zlatého okruhu a zároveň národním parkem zapsaným na seznam UNESCO, patří mezi nejnavštěvovanější místa na celém Islandu. V noci se zde krajina zcela proměňuje a rozsáhlé plochy bez umělého osvětlení umožňují nerušené pozorování oblohy. Þingvellir má navíc historický rozměr – právě zde byl v roce 930 n. l. ustanoven první islandský parlament, takže pozorování severních světel zde získává i kulturní kontext.

Pokud cestujete na sever Islandu, rozhodně byste neměli vynechat oblast kolem města Akureyri. Toto druhé největší islandské město leží na dně fjordu a jeho okolí nabízí nespočet vyhlídkových míst, odkud lze severní světla sledovat v naprostém klidu. Nedaleko odtud se nachází jezero Mývatn, které je svou mimořádnou přírodní rozmanitostí samo o sobě turistickým magnetem, a v kombinaci s noční aurou vytváří nezapomenutelný zážitek.

Na Islandu existují také speciální průvodcovské výpravy za severními světly, které jsou součástí mnoha organizovaných poznávacích zájezdů. Zkušení průvodci sledují meteorologické předpovědi a indexy geomagnetické aktivity, aby turisty zavedli na ta nejlepší místa ve správný čas. Tato služba je velmi cenná, protože pozorování severních světel vyžaduje správné načasování, jasnou oblohu bez oblačnosti a dostatečnou vzdálenost od světelného znečištění měst.

Důležité je také vědět, že severní světla nelze nikdy stoprocentně garantovat. Příroda si dělá, co chce, a i při nejlepší přípravě se může stát, že oblohu zakryjí mraky nebo sluneční aktivita bude v daný den minimální. Zkušení cestovatelé proto doporučují plánovat pobyt na Islandu na minimálně pět až sedm nocí, aby se šance na úspěšné pozorování výrazně zvýšila. Právě proto jsou delší poznávací zájezdy na Island v zimním období tak oblíbené – dávají cestovatelům dostatek času a flexibility.

Kromě samotného pozorování je důležité myslet také na správné vybavení. Islandské zimní noci jsou studené a vítr může být velmi silný, takže teplé oblečení, nepromokavá bunda a kvalitní obuv jsou naprostou nutností. Fotografové by si měli přibalit stativ, protože zachycení severních světel vyžaduje delší expoziční časy. Výsledné fotografie pak slouží jako nádherná vzpomínka na jeden z nejúžasnějších přírodních zážitků, které naše planeta nabízí.

Gejzíry, sopky a unikátní geologické jevy

Island je místo, kde se země doslova probouzí k životu před vašima očima. Každý, kdo se vydá na poznávací zájezd na Island, si velmi rychle uvědomí, že tento ostrov není jen dalším turistickým cílem – je to živoucí geologický laboratorní experiment, který probíhá v reálném čase a jehož výsledky jsou doslova k nedýchání. Vulkanická aktivita zde formuje krajinu způsobem, který jinde na světě prostě nenajdete, a právě proto se Island stal místem, kam se turisté z celého světa vracejí znovu a znovu.

Jedním z nejslavnějších míst, které žádný organizovaný zájezd nemůže vynechat, je oblast Haukadalur, kde se nachází proslulý gejzír Strokkur. Tento přírodní fenomén chrlí sloup vroucí vody a páry do výšky až třiceti metrů, a to v pravidelných intervalech přibližně každých pět až deset minut. Stojíte tam, čekáte, sledujete, jak se voda v průzračném bazénku začíná pomalu vzdouvat a bublat, a pak – výbuch. Voda vystřelí do vzduchu s takovou silou, že i z bezpečné vzdálenosti ucítíte vlhkost a teplo na tváři. Nedaleko Strokkuru se nachází i původní Geysir, který dal celému fenoménu gejzírů jeho světové jméno. Dnes je sice méně aktivní než jeho slavný soused, ale jeho historický a symbolický význam je nezpochybnitelný.

Sopečná aktivita Islandu je úzce spojena s jeho polohou přímo na středoatlantickém hřbetu, kde se od sebe vzdalují severoamerická a euroasijská tektonická deska. Tento geologický jev způsobuje, že Island je jedním z mála míst na světě, kde lze tuto hranici desek pozorovat přímo na povrchu. V oblasti Þingvelliru, která je součástí slavného okruhu Zlatý kruh, si turisté mohou doslova stoupnout mezi dvě tektonické desky a procházet se úzkými roklemi, které vznikají jejich postupným rozestupováním. Každý rok se tyto desky vzdálí o přibližně dva centimetry – zdá se to jako zanedbatelné číslo, ale v geologickém měřítku jde o závratné tempo.

Sopky jsou na Islandu všudypřítomné a jejich vliv na krajinu je naprosto zásadní. Hekla, která byla ve středověku považována za vstupní bránu do pekla, patří mezi nejaktivnější sopky ostrova a její erupce v minulosti opakovaně zasáhly celou Evropu. Podobně dramatická je sopka Eyjafjallajökull, jejíž erupce v roce 2010 ochromila letecký provoz nad celým kontinentem a dostala Island na titulní stránky světových novin. Při organizovaném poznávacím zájezdu mají turisté možnost navštívit oblasti v okolí těchto sopek a na vlastní oči vidět, jak vypadá krajina zformovaná vulkanickými silami.

Naprosto fascinujícím zážitkem je návštěva lávových polí, která pokrývají značnou část islandského povrchu. Tato pole, vzniklá z tuhnoucí lávy, mají bizarní, téměř mimozemský vzhled – černé, hrbolaté plochy táhnoucí se až k obzoru, místy porostlé měkkým zeleným mechem, který jako jediný dokáže přežít v tak drsných podmínkách. Nejznámější lávové pole Eldhraun vzniklo při erupci sopky Laki v roce 1783, která patří k největším vulkanickým katastrofám v historii lidstva. Tehdy uniklo do atmosféry obrovské množství jedovatých plynů, které způsobily hladomor nejen na Islandu, ale ovlivnily klima i v dalších částech světa.

Geotermální energie je na Islandu naprosto přirozenou součástí každodenního života a turisté na to narážejí na každém kroku. Horké prameny vyvěrají doslova všude – na pláních, v horách, podél silnic. Místní je využívají k vytápění domů, ohřevu vody i k relaxaci. Slavná Modrá laguna nedaleko Reykjavíku je možná nejznámějším příkladem, ale zkušení průvodci na organizovaných zájezdech vědí, že ostrov skrývá desítky méně turisticky přetížených termálních koupelišť, kde si lze vychutnat horkou vodu uprostřed divoké přírody zcela v klidu a soukromí.

Islandská krajina je tedy neustále v pohybu, neustále se mění a přetváří. Každý výbuch sopky, každý výtrysk gejzíru, každý horký pramen jsou připomínkou toho, že pod tenkou kůrou zemského povrchu dřímají obrovské síly, které tento ostrov vytvořily a které ho stále formují. Pro každého cestovatele, který se vydá na poznávací zájezd na Island, jsou tyto geologické jevy tím nejsilnějším zážitkem – něčím, co nelze popsat slovy a co zanechá nesmazatelnou stopu v paměti každého, kdo to jednou spatří na vlastní oči.

Ledovcové laguny a fascinující světy ledu

Když se řekne Island, většina lidí si okamžitě vybaví gejzíry, severní záři nebo černé písečné pláže. Málokdo si však uvědomí, že jedním z nejúchvatnějších zážitků, které tento ostrov nabízí, jsou jeho ledovcové laguny – místa, kde se čas zdá být zastavený a kde příroda předvádí svou nejsurovější, nejkrásnější a zároveň nejpůsobivější tvář. Právě proto se ledovcové laguny stávají pevnou součástí každého kvalitně sestaveného poznávacího zájezdu na Island, protože bez jejich návštěvy by byl obraz tohoto ostrova neúplný.

Srovnání poznávacích zájezdů na Island – klíčové parametry

Parametr	Letní zájezd (červen–srpen)	Zimní zájezd (prosinec–únor)	Jarní/podzimní zájezd (březen–květen / září–říjen)
Průměrná cena zájezdu (7 nocí, z Prahy)	45 000 – 65 000 Kč	38 000 – 55 000 Kč	35 000 – 50 000 Kč
Průměrná délka zájezdu	8 dní / 7 nocí	6 dní / 5 nocí	7 dní / 6 nocí
Průměrná teplota vzduchu	10 – 15 °C	-2 – 3 °C	3 – 8 °C
Délka dne (sluneční svit)	až 24 hodin (polární den)	4 – 5 hodin	10 – 14 hodin
Šance na zhlédnutí polární záře	Velmi nízká (0–5 %)	Velmi vysoká (75–90 %)	Střední (30–55 %)
Přístupnost silnic (F-cesty do vnitrozemí)	Otevřeny (červenec–srpen)	Uzavřeny	Částečně otevřeny
Typické navštívené atrakce	Landmannalaugar, Þórsmörk, Geysir, Gullfoss, Jökulsárlón	Zlatý okruh, Modrá laguna, Reykjavík, ledové jeskyně	Zlatý okruh, Skógafoss, Seljalandsfoss, Jökulsárlón
Průměrná cena ubytování (hotel 3*, za noc)	3 500 – 5 500 Kč	2 800 – 4 500 Kč	2 500 – 4 000 Kč
Průměrná cena letenky Praha–Reykjavík (zpáteční)	12 000 – 18 000 Kč	9 000 – 14 000 Kč	8 000 – 13 000 Kč
Turistická vytíženost destinace	Velmi vysoká (přes 2 mil. návštěvníků ročně v sezóně)	Střední	Nízká až střední
Doporučená fyzická náročnost	Střední až vysoká (trekking)	Nízká až střední	Střední
Průměrné denní výdaje na osobu (strava + aktivity)	3 000 – 4 500 Kč	2 500 – 3 800 Kč	2 200 – 3 500 Kč
Nutnost víza pro občany ČR	Ne (Schengenský prostor)	Ne (Schengenský prostor)	Ne (Schengenský prostor)
Doporučené pojištění	Cestovní + úrazové	Cestovní + úrazové + zimní sporty	Cestovní + úrazové

Jökulsárlón je bezesporu nejznámější ledovcovou lagunou na celém Islandu a její návštěva bývá pro většinu cestovatelů jedním z nejsilnějších zážitků celého pobytu. Tato laguna vznikla táním ledovce Breiðamerkurjökull, který je výběžkem obrovského ledovce Vatnajökull – největšího ledovce v Evropě. Ledové kry, které se pomalu pohybují po hladině laguny, mají nejrůznější tvary a velikosti. Některé připomínají obří sochy vytesané neviditelnou rukou, jiné vypadají jako průhledné krystaly, které odrážejí světlo do všech stran. Barvy těchto ker se mění v závislosti na denní době a počasí – od čistě bílé přes tyrkysovou až po hlubokou modrou, která vypadá skoro neskutečně.

Na poznávacím zájezdu na Island je návštěva Jökulsárlónu obvykle doplněna o projížďku na speciálním člunu nebo na nafukovacím člunu přímo mezi ledovými krami. Tento zážitek je naprosto nezapomenutelný – ocitnete se uprostřed plovoucích ledových kolosů, dotknete se ledu, který je starý tisíce let, a uvědomíte si, jak malinký je člověk ve srovnání s přírodními silami, které toto místo stvořily. Průvodci, kteří tyto výpravy vedou, jsou zpravidla místní odborníci se skvělou znalostí geologie a klimatologie, takže každá taková projížďka je zároveň malou přednáškou o historii islandského ledu.

Nedaleko Jökulsárlónu se nachází takzvaná Diamantová pláž, která je dalším místem, jež nesmí žádný poznávací zájezd na Island vynechat. Ledové kry, které se odplavily z laguny do moře, jsou vlnami vyhazovány zpět na černý vulkanický písek pobřeží. Výsledkem je surrealistická scenérie, kde průhledné a bílé kusy ledu leží na černé pláži jako obrovské diamanty rozházené po sametovém koberci. Fotografové z celého světa sem přijíždějí speciálně kvůli tomuto pohledu, který se nedá napodobit ani v tom nejlepším fotografickém studiu.

Ale Jökulsárlón není jedinou ledovcovou lagunou, která stojí za návštěvu. Island skrývá i méně známé, ale neméně fascinující laguny, jako je například Fjallsárlón, která leží jen několik kilometrů od Jökulsárlónu, ale nabízí zcela odlišnou atmosféru. Je menší, klidnější a méně turisticky vytížená, což z ní dělá ideální místo pro ty, kteří hledají autentičtější a intimnější setkání s islandskou přírodou. Hory v pozadí, ticho narušované pouze zvukem praskajícího ledu a vůně čistého arktického vzduchu – to vše vytváří zážitek, který se těžko popisuje slovy.

Součástí každého dobře organizovaného poznávacího zájezdu na Island bývají také výlety přímo na ledovec. Túry na ledovci Vatnajökull nebo Sólheimajökull jsou fyzicky náročnější, ale odměnou je pohled na svět, který vypadá jako z jiné planety. Průvodci vybavení speciálním horolezeckým vybavením vás provedou trhlinami v ledu, ukážou vám ledové jeskyně a vysvětlí, jak se ledovec v průběhu staletí pohybuje a mění. Tyto ledové jeskyně jsou zvláštní kapitolou samy o sobě – jejich stěny září v odstínech modré, které nemají v přírodě obdoby, a každá sezona přináší nové tvary a nové průchody, protože led je živý materiál, který se neustále proměňuje.

Je důležité si uvědomit, že islandské ledovce jsou ohroženy klimatickými změnami a jejich rozloha se každým rokem zmenšuje. Návštěva těchto míst tak není jen turistickým zážitkem, ale také připomínkou křehkosti naší planety a zodpovědnosti, kterou máme vůči životnímu prostředí. Mnozí cestovatelé se po návratu z Islandu stávají aktivnějšími zastánci ochrany přírody právě proto, že na vlastní oči viděli, co hrozí zmizet.

Poznávací zájezd na Island bez návštěvy ledovcových lagun by byl jako výlet do Paříže bez Eiffelovy věže – technicky možný, ale vnitřně neúplný. Led, voda a černá islandská zem tvoří dohromady kompozici, která nemá na světě obdoby, a každý, kdo má možnost tato místa navštívit, by ji měl využít naplno.

Islandská kultura, tradice a místní kuchyně

Island je zemí, kde se minulost a přítomnost prolínají způsobem, který návštěvníka doslova pohltí. Když se vydáte na poznávací zájezd na Island, zjistíte, že tamní kultura je hluboce zakořeněná v přírodě, která ostrov obklopuje ze všech stran. Islandská kultura vznikala po staletí v izolaci, daleko od evropského kontinentu, a právě tato odlehlost dala vzniknout jedinečnému způsobu života, myšlení a vnímání světa.

Vikingové, kteří Island osídlili v 9. století, přinesli s sebou tradice, jazyk a příběhy, jež se předávaly z generace na generaci. Islandské ságy jsou jedním z nejvýznamnějších literárních děl středověké Evropy a dodnes tvoří základ národní identity. Tyto epické příběhy o hrdinech, bozích a osudech rodin jsou dodnes čteny a studovány, a pokud navštívíte místní muzea, jako je například Národní muzeum v Reykjavíku, setkáte se s nimi na každém kroku. Islanďané jsou na svůj jazyk nesmírně hrdí – islandština se za posledních tisíc let změnila jen minimálně, takže moderní Islanďan dokáže číst středověké texty bez větších obtíží.

Místní tradice jsou úzce spjaty s přírodními cykly. Jednou z nejznámějších je oslava zimního slunovratu zvaná Þorrablót, při níž se podávají tradiční jídla, která by mnohé turisty mohla překvapit. Tato slavnost se koná každý rok v lednu a únoru a je příležitostí k setkání rodiny a přátel, ale také k ochutnávce pokrmů, které sahají svými kořeny hluboko do vikingské minulosti.

A právě islandská kuchyně je kapitolou sama pro sebe. Tradiční islandská jídla odrážejí drsné podmínky, ve kterých lidé na ostrově přežívali po staletí. Jedním z nejproslulejších pokrmů je hákarl – fermentovaný žraločí maso, které prochází několikaměsíčním procesem kvašení a sušení. Jeho vůně je natolik intenzivní, že první sousto bývá pro neobeznámené návštěvníky skutečnou výzvou. Islanďané ho tradičně zapíjejí pálenkou zvanou brennivín, přezdívanou také „černá smrt. Kdo se odváží, zažije autentický gastronomický zážitek, na který se jen tak nezapomíná.

Dalším typickým pokrmem je skyr, hustý fermentovaný mléčný výrobek podobný jogurtu, který Islanďané jedí každý den. Skyr je dnes znám po celém světě, ale na Islandu má svou původní, autentickou podobu, která se od exportovaných verzí liší svěžestí a plností chuti. Podává se s čerstvými borůvkami, medem nebo jednoduše samotný.

Mořské plody hrají v islandské kuchyni naprosto zásadní roli. Treska, losos, arktický char a krevety jsou základem každodenního jídelníčku a jejich kvalita je díky čistým arktickým vodám výjimečná. Při poznávacím zájezdu na Island byste rozhodně neměli vynechat návštěvu některého z rybích trhů nebo restaurací zaměřených na čerstvé mořské plody. Zvláštní pochoutkou je také sušená treska zvaná harðfiskur, kterou Islanďané konzumují jako svačinu s máslem – jednoduchý, ale překvapivě výrazný chuťový zážitek.

Islandská kultura je také silně provázána s hudbou a uměním. Země, která má pouhých tři sta tisíc obyvatel, dala světu hudební ikony jako Björk nebo skupinu Sigur Rós, jejichž tvorba je plná atmosféry severu, ticha a nekonečných krajin. Reykjavík je živým kulturním centrem s bohatou scénou nezávislé hudby, galerií a designových studií. Každoročně se zde koná festival Iceland Airwaves, který přitahuje hudební nadšence z celého světa.

Při procházení islandskými vesnicemi a městy si nelze nevšimnout charakteristické architektury – barevné domky s vlnitými plechovými střechami jsou typickým obrazem islandského venkova. Tento styl vznikl z praktických důvodů, protože dřevo bylo na ostrově vzácné a plech byl dostupnější. Dnes tyto domy tvoří nezaměnitelnou vizuální identitu Islandu.

Islanďané jsou také národem, který hluboce věří v nadpřirozeno. Víra v skryté bytosti zvané huldufólk, tedy elfové nebo skrytý lid, je na Islandu stále živá. Existují zdokumentované případy, kdy stavební projekty byly pozměněny nebo odloženy, aby nedošlo k narušení míst, kde tito tvorové údajně žijí. Tento vztah k mytologii a přírodním silám je součástí islandské duše a dává poznávacímu zájezdu na Island rozměr, který přesahuje pouhé prohlížení krajiny.

Praktické tipy pro cestování po ostrově

Cestování po Islandu je zážitek, který se jen tak nedá srovnat s ničím jiným na světě. Než se však vydáte na tento poznávací zájezd po ostrově plném kontrastů, je dobré se pořádně připravit, protože Island dokáže být stejně tak pohostinný, jako nemilosrdný. Počasí se zde mění doslova z minuty na minutu, a proto je základem každé výpravy kvalitní oblečení. Nezapomeňte si přibalit nepromokavou bundu, pevné turistické boty a několik vrstev oblečení, které lze snadno přidávat nebo ubírat podle aktuálních podmínek.

Doprava po ostrově je nejpohodlnější vlastním vozidlem nebo pronajatým autem. Okružní trasa číslo 1, známá jako Ring Road nebo Hringvegur, obíhá celý ostrov a nabízí přístup k většině hlavních turistických atrakcí. Pokud plánujete vyjet do vnitrozemí, do oblasti zvané Highlands, pak je terénní vozidlo s vysokou světlou výškou naprostou nutností. Silnice označené písmenem F jsou přístupné výhradně pro čtyřkolky a vjezd běžným osobním autem je zakázán, přičemž porušení tohoto pravidla může vést k vysokým pokutám a v horším případě k uvíznutí v divočině bez pomoci.

Při plánování itineráře je důležité počítat s tím, že vzdálenosti na Islandu mohou být klamavé. Trasa, která na mapě vypadá jako hodinová záležitost, může trvat klidně i tři hodiny, a to zejména v zimních měsících, kdy jsou silnice kluzké nebo uzavřené kvůli nepříznivému počasí. Vždy si proto předem ověřte aktuální stav silnic na webových stránkách islandské silniční správy, která tyto informace průběžně aktualizuje.

Ubytování je vhodné rezervovat s dostatečným předstihem, zejména v letní sezóně, kdy je ostrov doslova zaplaven turisty z celého světa. Kempy, guesthousy i luxusní hotely se obsazují velmi rychle, a pokud přijedete bez rezervace, může se stát, že budete muset strávit noc v autě. Alternativou jsou takzvané farmářské ubytovny, kde se dá přespat za rozumnou cenu a zároveň zažít autentickou islandskou pohostinnost.

Co se týče stravování, Island není zemí levných restaurací. Jídlo v místních podnicích může být překvapivě drahé, a proto mnoho zkušených cestovatelů volí kombinaci stravování v restauracích a vaření vlastního jídla. Supermarkety jako Bónus nebo Krónan nabízejí slušný výběr potravin za přijatelné ceny a nakoupit si zásoby na cestu je rozhodně chytrý tah. Místní speciality jako skyr, čerstvé ryby nebo jehněčí maso stojí za ochutnání a jsou součástí autentického poznání islandské kultury.

Nezapomeňte také na islandské koruny, i když většina míst přijímá platební karty. V odlehlých oblastech se však může stát, že kartou nezaplatíte, a proto je dobré mít u sebe vždy nějakou hotovost. Bankomaty jsou k dispozici ve větších městech, ale v malých vesnicích je nehledejte.

Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě. Island je sice relativně bezpečnou destinací, ale příroda zde dokáže být velmi nevyzpytatelná. Nikdy nevstupujte do oblasti aktivních sopek bez průvodce, nevystavujte se zbytečnému riziku u útesů a vždy informujte někoho o svých plánech, pokud se vydáváte na delší túru. Islandská záchranná služba, tzv. Björgunarsveit, funguje skvěle, ale jejich pomoc potřebujete volat co nejméně.

Polární záře, gejzíry, ledovce a černé pláže — to vše na vás čeká na tomto výjimečném ostrově. Správná příprava a respekt k místní přírodě a kultuře jsou klíčem k tomu, aby se váš poznávací zájezd na Island stal nezapomenutelným dobrodružstvím, na které budete vzpomínat celý život.

Ubytování od stanování po luxusní hotely

Island nabízí turistům skutečně pestrou paletu možností ubytování, která dokáže uspokojit jak dobrodruhy toužící po přímém kontaktu s přírodou, tak cestovatele vyžadující maximální komfort a luxus. Při plánování poznávacího zájezdu na Island je volba ubytování jedním z klíčových rozhodnutí, které zásadně ovlivní celkový zážitek z této výjimečné destinace.

Stanování na Islandu představuje pro mnohé cestovatele naprosto nezapomenutelný zážitek. Islandský zákon umožňuje stanování na soukromých pozemcích, pokud k tomu dá vlastník souhlas, a na vymezených veřejných místech. Ostrov disponuje hustou sítí kempů, které jsou rozmístěny po celém území a umožňují turistům nocovat přímo uprostřed fascinující islandské krajiny. Představte si, jak se ráno probudíte ve stanu a před vámi se rozléhá panorama sopečných hor nebo gejzírů. Kempy na Islandu jsou obvykle dobře vybaveny základním zázemím, jako jsou toalety, sprchy a místa na vaření, přičemž ceny jsou výrazně nižší než u ostatních forem ubytování. Sezóna pro stanování trvá přibližně od května do září, kdy jsou podmínky nejpříznivější, i když islandské počasí dokáže překvapit kdykoliv.

Pro ty, kteří hledají něco mezi stanováním a plnohodnotným hotelovým pobytem, jsou ideální islandské chaty a chatové osady. Tyto útulné dřevěné nebo kamenné stavby nabízejí základní, ale pohodlné ubytování a jsou rozmístěny v různých koutech ostrova. Turistické chaty provozované organizací Ferðafélag Íslands jsou oblíbenou volbou pro pěší turisty procházející divočinou Islandu. Nabízejí jednoduché postele, společné kuchyňky a přátelskou atmosféru, kde se setkávají cestovatelé z celého světa sdílející vášeň pro islandskou přírodu.

Guesthousy a penziony tvoří páteř islandské turistické infrastruktury. Tyto rodinné podniky jsou rozesety po celém ostrově, a to i v těch nejodlehlejších oblastech. Jejich nespornou výhodou je osobní přístup majitelů, kteří jsou zpravidla skvělými průvodci místní kulturou a zvyky. Snídaně v islandském guesthouseu bývá vydatná a zahrnuje typické islandské produkty, jako jsou různé druhy ryb, skyr nebo čerstvý chléb. Ceny se pohybují v rozumném rozmezí a za přijatelnou sumu dostanete čistý pokoj s vlastní nebo sdílenou koupelnou.

Farmářské ubytování, tzv. farm stays, je další specifickou možností, která turistům umožňuje nahlédnout do každodenního života islandských farmářů. Island má dlouhou tradici zemědělství, a právě pobyt na farmě nabízí autentický kontakt s islandskou venkovskou kulturou. Hosté mohou pomáhat při péči o koně, ovce nebo skot, ochutnávat domácí produkty a vychutnávat si ticho islandské krajiny daleko od turistických tras. Mnohé farmy nabízejí i jízdy na islandských koních, kteří jsou proslulí svým specifickým pětikrokovým chodem zvaným tölt.

Hostely jsou oblíbenou volbou zejména pro mladší cestovatele a sólo turisty. Reykjavík i další větší města jako Akureyri nebo Ísafjörður disponují moderními hostely s příjemnou atmosférou, společnými prostory a možností sdílení zkušeností s ostatními cestovateli. Ceny v hostelech jsou na islandské poměry relativně dostupné, přičemž lůžko na pokoji se sdílenými lůžky vyjde výrazně levněji než soukromý pokoj v hotelu.

Hotelová nabídka na Islandu je velmi různorodá. Od útulných tříhvězdičkových hotelů v menších městech až po exkluzivní pětihvězdičkové resorty nabízející veškerý luxus, který si lze představit. Jedním z nejznámějších luxusních ubytování je The Retreat at Blue Lagoon, který se nachází přímo u slavné modré laguny a nabízí hostům přímý přístup do geotermálních bazénů. Tento resort kombinuje islandskou architekturu s moderním designem a poskytuje zážitek, který je skutečně jedinečný na celém světě.

Při výběru ubytování pro poznávací zájezd na Island je důležité vzít v úvahu roční období, plánovanou trasu a vlastní preference. Rezervace ubytování s dostatečným předstihem je naprosto klíčová, zejména v letní sezóně, kdy je Island doslova zaplaven turisty z celého světa. Kapacity ubytovacích zařízení, zejména těch luxusnějších, bývají obsazeny i několik měsíců dopředu. Ať už si vyberete stan pod hvězdnou oblohou nebo pohodlný pokoj v luxusním hotelu s výhledem na severní světla, Island vám zaručeně nabídne nezapomenutelné zážitky, které si ponesete v srdci celý život.

Doprava a pronájem auta na Islandu

Cestování po Islandu je naprosto jedinečný zážitek, který se od běžného turistického výletu liší v mnoha ohledech. Pokud plánujete poznávací zájezd na tento fascinující ostrov, musíte počítat s tím, že doprava zde hraje zcela klíčovou roli. Island není destinací, kde byste se spoléhali na hustou síť veřejné dopravy nebo pohodlné taxi služby na každém rohu. Naopak, vlastní přeprava nebo pronájem automobilu jsou pro skutečné poznání ostrova prakticky nezbytností.

Veřejná doprava na Islandu existuje, ale je velmi omezená. Autobusy jezdí především v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí, přičemž do vzdálenějších oblastí se dostanete jen velmi obtížně nebo vůbec. V letních měsících sice fungují turistické autobusové linky, které spojují nejpopulárnější destinace jako Zlatý okruh nebo Jižní pobřeží, ale jejich jízdní řády jsou pevně dané a neumožňují vám tu flexibilitu, kterou si na poznávacím zájezdu přejete. Pokud chcete zastavit u každého vodopádu, vyfotografovat každý gejzír nebo se vydat na spontánní procházku po lávovém poli, bez vlastního vozidla to prostě nejde.

Pronájem auta na Islandu je proto pro většinu cestovatelů tou nejrozumnější volbou. Půjčovny automobilů najdete na letišti Keflavík hned po příletu, ale také přímo v Reykjavíku a v některých větších městech. Výběr vozidel je poměrně široký, od malých ekonomických aut přes SUV až po velké terénní vozy s pohonem všech kol. Volba správného vozidla závisí především na tom, kam se chystáte a v jakém ročním období cestujete.

Pokud plánujete jet pouze po hlavním okruhu, tedy po slavné silnici číslo 1 zvané Ring Road, která obkružuje celý ostrov, vystačíte si s běžným osobním autem. Tato silnice je asfaltovaná a udržovaná po celé své délce přibližně 1 300 kilometrů. Nicméně pokud toužíte po dobrodružnějším poznávání a chcete se vydat do vnitrozemí, do oblasti zvané Highlands, musíte mít povinně vozidlo s pohonem čtyř kol a dostatečnou světlou výškou. Cesty do vnitrozemí, označované jako F-roads, jsou otevřeny pouze v letních měsících a jsou přístupné výhradně pro terénní vozidla. Vjezd běžným autem na tyto cesty je nejen nebezpečný, ale také v rozporu s podmínkami pojistné smlouvy, což by vás mohlo přijít velmi draho.

Ceny pronájmu aut na Islandu jsou obecně vyšší než v jiných evropských zemích. Počítejte s tím, že za základní malé auto zaplatíte v přepočtu minimálně dva až tři tisíce korun denně, zatímco za robustní terénní SUV klidně i dvojnásobek nebo více. K tomu je třeba připočítat pojištění, které je na Islandu velmi důležité. Základní pojištění je obvykle zahrnuto v ceně, ale doporučuje se dokoupit si rozšířené pojištění zahrnující ochranu před poškozením pneumatik, čelního skla nebo spodku vozidla. Islandské silnice jsou plné štěrku, kamínků a nečekaných výmolů, takže tato pojistka se může velmi rychle vyplatit.

Řídit na Islandu je obecně příjemný zážitek. Provoz je minimální, krajina za okny neuvěřitelně malebná a silnice jsou dobře značeny. Přesto existuje několik pravidel a specifik, která byste měli znát ještě před tím, než sednete za volant. Rychlostní limity jsou přísně dodržovány a kontrolovány radary. V obcích platí limit 50 km/h, na asfaltových silnicích mimo obce 90 km/h a na štěrkových cestách pouhých 80 km/h. Pokuty za překročení rychlosti jsou na Islandu velmi vysoké a islandská policie je v tomto ohledu nekompromisní.

Dalším specifikem jsou jednopruhové mosty, které se na islandských silnicích vyskytují poměrně často. Pravidlo je jednoduché: ten, kdo je mostu blíže, má přednost, ale v praxi to vyžaduje trochu zkušeností a opatrnosti. Stejně tak je třeba dávat pozor na náhlé změny počasí, které mohou způsobit zhoršenou viditelnost nebo kluzkou vozovku.

Tankování paliva je na Islandu také specifické. Čerpací stanice nejsou tak časté jako v jiných zemích, a proto je dobré nikdy nenechat nádrž klesnout pod polovinu, zejména pokud se pohybujete v odlehlých oblastech. Platba kartou funguje na většině čerpacích stanic i bez obsluhy, ale PIN kód je povinný, takže si ho nezapomeňte nastavit ještě doma.

Celkově vzato, pronájem auta a správné plánování dopravy jsou základním kamenem každého úspěšného poznávacího zájezdu na Island. Svoboda pohybu, kterou vám vlastní vozidlo poskytuje, je neocenitelná a umožní vám objevit tento úžasný ostrov opravdu do hloubky, bez kompromisů a bez závislosti na pevných jízdních řádech.

Island není jen místo na mapě, je to živoucí důkaz toho, že naše planeta stále dýchá, tvoří a přetváří sama sebe. Každý krok po jeho sopečné půdě, každý pohled na gejzíry vystřelující k obloze a každý okamžik strávený pod závojem polární záře vám připomene, jak malí jsme my lidé a jak velkolepá je příroda kolem nás. Poznávací zájezd na Island není pouhou turistikou – je to pouť do srdce Země.

Rostislav Dvořáček

Rozpočet a průměrné náklady poznávacího zájezdu

Plánování poznávacího zájezdu na Island si žádá pečlivou přípravu, a to zejména po finanční stránce. Island patří dlouhodobě mezi nejdražší destinace světa, a kdo se na tento úžasný ostrov chystá poprvé, může být sticker šokem skutečně překvapen. Přesto existuje celá řada způsobů, jak si pobyt rozplánovat tak, aby byl finančně únosný a zároveň zážitkově bohatý.

Začněme od základu, tedy od dopravy. Letenky z České republiky na Island se pohybují přibližně v rozmezí 5 000 až 15 000 korun, přičemž záleží na tom, zda cestujete v hlavní sezóně, tedy v létě, nebo mimo ni. Zimní měsíce, kdy lze spatřit polární záři, bývají z hlediska letenek výrazně levnější, ale za to zaplatíte jinde – například za vybavení do mrazu nebo za kratší dny, které omezují prohlídku krajiny. Přímé spoje z Prahy zajišťuje zejména Wizz Air nebo Icelandair, přičemž přestupní letenky přes jiná evropská letiště mohou být někdy výhodnější.

Jakmile přistanete na letišti Keflavík, čeká vás rozhodnutí ohledně dopravy po ostrově. Pronájem automobilu je na Islandu prakticky nezbytností, pokud chcete skutečně poznat celý ostrov a vydat se i mimo turistické trasy. Cena pronájmu základního vozidla se pohybuje od 1 500 do 3 000 korun denně, přičemž za terénní vozidlo, které je nutné pro jízdu po horských cestách označených jako F-roads, zaplatíte i dvojnásobek. K tomu je třeba připočítat pohonné hmoty, které jsou na Islandu rovněž dražší než v České republice – cena za litr benzínu se pohybuje kolem 55 až 65 islandských korun, což odpovídá zhruba 9 až 11 korunám českých.

Ubytování představuje další výraznou položku v rozpočtu. Průměrná cena za noc v hostelu nebo guesthousu se pohybuje od 2 500 do 5 000 korun na osobu, zatímco komfortnější hotely vyjdou na 6 000 až 15 000 korun za noc. Levnější alternativou jsou kempy, které jsou na Islandu hojně rozšířené a v letní sezóně velmi oblíbené – cena za místo v kempu bývá kolem 1 500 korun na osobu a noc. Někteří cestovatelé volí také pronájem karavanu nebo campervan, což sice vyžaduje vyšší počáteční investici, ale na druhou stranu šetří na ubytování a zároveň nabízí maximální flexibilitu při objevování ostrova.

Stravování na Islandu je kapitolou samo o sobě. Jídlo v restauracích patří k těm nejdražším v Evropě – jednoduchý oběd v bistru nebo kavárně vyjde na 400 až 700 korun, zatímco večeře v restauraci může snadno přesáhnout 1 500 korun na osobu bez nápojů. Pokud chcete ušetřit, doporučuje se nakupovat v supermarketech, jako jsou Bónus nebo Krónan, kde lze pořídit základní potraviny za rozumné ceny. Snídaně připravená na vlastní pěst a oběd z balíčku mohou denní náklady na jídlo snížit na přijatelných 500 až 800 korun na osobu.

Vstupné na různé atrakce a aktivity tvoří další nezanedbatelnou část rozpočtu. Návštěva gejzírů, vodopádů nebo národních parků je většinou zdarma, ale za to aktivity jako jsou výlety na ledovec, potápění v Silfře, jízda na koních nebo pozorování velryb stojí od 3 000 do 10 000 korun za osobu. Geotermální lázně Blue Lagoon, které jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst na Islandu, vyjdou na přibližně 2 500 až 4 500 korun v závislosti na zvoleném balíčku.

Celkově lze říci, že průměrný desetidenní poznávací zájezd na Island vyjde na 60 000 až 100 000 korun na osobu, přičemž tato částka zahrnuje letenky, ubytování, dopravu po ostrově, stravu a základní aktivity. Šetřiví cestovatelé, kteří volí kempy, vaří si sami a vybírají levnější aktivity, mohou tuto částku snížit na 40 000 až 55 000 korun. Naopak ti, kdo preferují komfort a nechají se unést místními zážitky bez ohledu na cenu, mohou utratit i výrazně více. Island prostě není destinací pro ty, kdo hledají levnou dovolenou – je to však místo, které za každou korunu stojí.

Nejčastější chyby turistů při návštěvě Islandu

Island je destinace, která v posledních letech zažívá obrovský nárůst turistického zájmu, a s tím přichází i celá řada opakujících se chyb, kterých se návštěvníci dopouštějí. Ať už jedete na organizovaný poznávací zájezd nebo cestujete individuálně, vyplatí se předem vědět, čemu se vyhnout, abyste si pobyt skutečně užili a nestrávili ho řešením zbytečných problémů.

Jednou z nejrozšířenějších chyb je podcenění islandského počasí. Mnoho turistů přijíždí s představou, že Island je sice chladný, ale jinak podobný ostatním evropským destinacím. Opak je pravdou. Počasí se na Islandu mění doslova každých několik minut a to, co ráno vypadá jako slunečný den, se může odpoledne proměnit v hustou sněhovou bouři nebo silný déšť. Lidé, kteří si přibalí jen lehkou bundu a nepočítají s vrstvením oblečení, pak mrznou na větrných útesech nebo se brodí deštěm bez pořádné nepromokavé vrstvy. Kvalitní turistická výbava není na Islandu luxus, ale naprostá nutnost.

Další velmi častou chybou je nerealistické plánování trasy. Island je sice ostrov, ale jeho rozloha a stav silnic jsou něco, co mnoho turistů překvapí. Obzvláště v zimních měsících jsou některé horské cesty uzavřeny a objízdné trasy mohou cestu prodloužit o několik hodin. Cestovatelé, kteří si naplánují navštívit pět různých míst za jeden den, zjistí, že stihnou sotva dvě nebo tři, a to ještě bez dostatečného času na prozkoumání. Při organizovaném poznávacím zájezdu na Island je proto klíčové důvěřovat zkušeným průvodcům, kteří trasu sestavují s ohledem na reálné podmínky a roční období.

Velkou chybou je také ignorování místních varování a zákazů. Island má přísná pravidla pro pohyb v přírodě a vstup mimo vyznačené cesty může být nejen nebezpečný, ale také finančně postižitelný. Turisté, kteří vstupují do zakázaných zón jen proto, aby pořídili lepší fotografii, poškozují křehké mechové porosty, které se obnovují desítky let. Islandská příroda je nesmírně zranitelná a každý turista nese osobní odpovědnost za její ochranu.

Mnoho návštěvníků také podceňuje ceny na Islandu. Jde o jednu z nejdražších zemí světa a kdo si nepřipraví dostatečný rozpočet, může být velmi nepříjemně překvapen. Jídlo v restauracích, benzín, ubytování i vstupné do různých atrakcí jsou výrazně dražší než v jiných evropských zemích. Organizovaný poznávací zájezd na Island může v tomto ohledu přinést výhodu, protože mnohé náklady jsou zahrnuty předem a cestovatel přesně ví, s čím počítat.

Turisté také často přeceňují své schopnosti při výletech do divočiny. Islandské hory a ledovce jsou krásné, ale zároveň nebezpečné. Výstupy na ledovce nebo túry v odlehlých oblastech by měly být vždy prováděny s certifikovaným průvodcem, nikoliv na vlastní pěst bez vybavení a zkušeností. Záchranné akce na Islandu jsou každoroční realitou a jejich příčinou bývají právě turisté, kteří si mysleli, že to zvládnou sami.

Nakonec stojí za zmínku i chyba v podobě přílišného soustředění na sociální sítě místo na samotný zážitek. Island nabízí scenérie, které jsou jednoduše neuvěřitelné, a je škoda trávit čas hledáním dokonalého záběru namísto toho, abyste se jen zastavili a vnímali tu krásu kolem sebe. Severní záře, gejzíry, černé písečné pláže nebo mohutné vodopády jsou zážitky, které si zaslouží plnou pozornost.